Všichni lidé chtějí žít. Nejen přežívat ze dne na den, ale skutečně žít. A aby se jim jejich přání splnilo, je nevyhnutelně potřeba mít peníze. Protože bez peněz si nikdo nic nekoupí, a kdo si nemůže kupovat to, co potřebuje, je v podstatě ztracený.
Peníze potřebujeme na zboží i služby, a to na skutečně širokou škálu toho, co se nám může v životě hodit nebo bez čeho nelze ani obstát. A proto bychom je měli mít k dispozici vždy, kdy cítíme jejich potřebu.
Jenže je tu problém. A to ten, že ač peníze všichni potřebujeme, velice často si je nevyděláme v takovém množství, aby to mohlo uspokojit všechny naše potřeby. A pak musíme třeba zvažovat, co se dá postrádat, aby nám následně stačily peníze na to, co je nepostradatelné. Jenže ani takové počínání ještě nezaručuje, že budeme mít aspoň to, co je nám nezbytně potřeba. Někdy je i tak peněz málo.
A co následuje? Následují samozřejmě myšlenky na to, zda by nebylo žádoucí si ještě nějaké ty finanční prostředky půjčit, a poté se přemýšlí o tom, kterou z půjček si vybrat. A to může být skutečně hodně velké dilema.
Kdo si totiž chce vzít půjčku, musí ze všech nabídek nejprve eliminovat ty, které jsou pro něj vzhledem k tomu, co může finančním ústavům nabídnout, nedosažitelné. Žádat by o ně sice mohl, ale byla by to jen ztráta času a energie. A to je zbytečné. Pak je třeba vyloučit i ty z nabídek, jež jsou příliš drahé nebo jinak nezvladatelně náročné, a to proto, že by se něčím takovým mohla zkomplikovat situace takového člověka, až by došlo na splácení.
Jenže zbyde pak vůbec člověku ve finanční tísni ještě nějaká nabídka, kterou by mohl využít?
Naštěstí ano. Pořád je tu ještě nebankovní hypotéka, která je snadno získatelná a docela výhodná zároveň. A to proto, že ji může dostat kdekdo, včetně lidí s nízkými příjmy a záznamy v registrech dlužníků. A proč by si o ni tedy nepožádal někdo, komu právě tyto záležitosti znemožňují uspět u bankovních půjček?
