Šalvěj lékařská je vytrvalá, silně aromatická bylinka s fialovými květy. Na našich zahrádkách dorůstá výšky 30–50 centimetrů. Potřebuje propustnou půdu a místo na slunci. Množení provádíme dělením.
Šalvěj sbíráme od května do června před vykvetením. Sběr je dobré provádět za slunného letního počasí okolo poledne. Sušíme ve stínu na dobře větraném místě. Sušená nať by měla být zelenavá až stříbrošedá.
Kromě silic, tříslovin, flavonoidů, saponinů a vitamínů B, obsahuje, stejně jako léčivý jetel, fytoestrogeny, které jsou velmi blízké ženskému hormonu estrogenu. Pro tuto látku je využívána do bylinkových směsí vhodných v období klimakteria a puberty.
Šalvěj lékařskou používáme v podobě čaje, tinktury, kloktadla nebo obkladu k léčení různých zdravotních potíží. Je účinná proti zánětům v dutině ústní, používá se jako kloktadlo při bolestech v krku a angíně, odvádí hleny, odstraňuje zažívací problémy, zmírňuje menstruační problémy a posiluje obranyschopnost. Šalvěj má blahodárný účinek na mozek a paměť. Zlepšuje smysly i koncentraci. Podporuje správnou činnost očí, nervů i žláz. Působí proti stařeckému třesu. Je antibakteriální a podporuje správnou funkci močového ústrojí. Snižuje vylučování potu a oddaluje duševní vyčerpanost. Pročišťuje krev a povzbuzuje chuť k jídlu. Větší dávky šalvěje v kombinaci s alkoholem můžou působit toxicky a v horším případě poškodit játra.
V české kuchyni se používají čerstvé i sušené listy. Se svou trpkou, až nahořklou chutí ji můžeme použít k vepřovému, husímu, krůtímu nebo telecímu masu, do omáček a nádivek. Její aroma se využívá i při přípravě zvěřiny. V některých krajích se vyrábí šalvějové koláče a pečivo.
V kosmeticese využívá k výrobě krémů a jiných výrobků se stahovacími a dezinfekčními účinky nebo přípravků pro snížení tvorby akné. Přidává se do koupelových solí, pěn a do zubních past. Při výskytu lupů oplachujeme vlasy nálevem ze šalvěje.
